Vyrážíme ze stejného místa jako posledně (viz minulé děčínské fotoalbum), ale odbočíme na jinou stezku. Stezky vypadají úplně přirozeně, jako by byly na místě odjakživa. Využívají tvaru terénu i prvků přítomných na místě – skupiny balvanů, suťová pole. Mistrovská díla často vypadají úplně jednoduše, a málokdy si uvědomíme, jaké umění se za nimi skrývá.
Omluvte, prosím, nižší kvalitu fotek – stezkám to naštěstí na kráse nic neubírá.