Lesní stezky

Stezky na Kodě

Z osady Koda vede směrem k Tetínu stará vrstevnicová, původně vozová cesta, ze které odbočuje hned několik zajímavých stezek. Modrá KČT bohužel zvolila jednu z nejprudších z nich, což pro sdílený provoz (pěší + cyklisti) není zrovna optimální. Ke zkoumání navazujících stezek nenavádíme, protože jsme v národní přírodní rezervaci a vstup mimo značené cesty je zakázán.

Stezka na Oldřichovském Špičáku

Stezka Oldřichovský Špičák

Stará turistická vrstevnicová stezka prochází balvanitým polem a využívá velmi atraktivních působivých prvků - povšimněte si skalní brány. Na stezce bohužel před několika lety došlo k nevhodnému způsobu opravy - roubení vnější hrany.

Stezky v Toulovcových Maštalích

V malém skalním městě se dochovalo několik zajímavých stavěných vrstevnicových stezek, po některých z nich vedou turistické trasy. Stezky v Toulovcových maštalích ovšem v posledních letech trpí léty zanedbanou údržbou, což na ně má ve spojení s rostoucím počtem návštěvníků - pěších i cyklistů - dost neblahý vliv.

Stezka u Jizery

Tentokrát se vydáme do dolního Pojizeří. Z Dražic nad Jizerou proti proudu řeky vede zajímavá stezka, postavená pravděpodobně kvůli výstavbě a údržbě jezu (na protějším břehu je vodní elektrárna). Úsek stezky není dlouhý, ale navazuje na něj cesta okolo slepých ramen Jizery - romantická vycházka nebo vyjížďka. Na romantiku doporučujeme jaro nebo podzim, v létě jsou slepá ramena rájem moskytů.

Stezky okolo Děčína II.

Stezky okolo Děčína 2

Vyrážíme ze stejného místa jako posledně (viz minulé děčínské fotoalbum), ale odbočíme na jinou stezku. Stezky vypadají úplně přirozeně, jako by byly na místě odjakživa. Využívají tvaru terénu i prvků přítomných na místě - skupiny balvanů, suťová pole. Mistrovská díla často vypadají úplně jednoduše, a málokdy si uvědomíme, jaké umění se za nimi skrývá. Omluvte, prosím, nižší kvalitu fotek - stezkám to naštěstí na kráse nic neubírá.

Jak se staví stezky

Jak se staví nové stezky - Singltrek pod Smrkem

V dnešním fotoalbu se podíváme na Singltrek pod Smrkem, tedy na stezky (tentokrát především) pro cyklisty. Jsou to sice úplně nové stezky, ale jsou postaveny podle stejných zásad jako historické stezky z předchozích fotoalb. Je těžké si odmyslet tu časem získanou patinu, ale i staré stezky byly kdysi nové a tehdy vypadaly velmi podobně jako tyto. Tehdejší stavitelé dobře věděli, jak stezku vést, aby pohyb po ní byl nejen příjemný, ale i zajímavý, a aby stezka místo a krajinu obohatila. Dnes se to učíme znova - a věřte, je to docela fuška.

Pohled za hranice: Blaubeuren

Výstavba stezek souvisela s rozvojem turistického hnutí v Evropě. V českých zemích se v turistickém hnutí silně projevil vliv Německa. To je dodnes patrné ve výrazné hustotě stezek a rozhleden v oblasti Sudet. Dodnes mají české i německé turistické hnutí mnoho podobného. Podívejme se na obyčejnou, ale přitom správně po...stavenou i udržovanou turisticko - vycházkovou stezku ve svazích nad německým městečkem Blaubeuren poblíž Ulmu. Taková pozornost a péče turistickým a rekreačním stezkám v Česku není bohužel věnována již dlouho.

Stezky okolo Děčína I.

Stezky okolo Děčína I

S výraznou hustotou vystavěných sítí stezek se setkáváme zejména v sudetských oblastech. To zřejmě, podobně jako ve stejné době stavěné rozhledny, může souviset s tehdejším soupeřením mezi německými a českými turistickými spolky. V kopcích okolo Děčína jsou ukryty takové stezkové poklady, že si je musíme rozdělit do více dávek. Tentokrát se vydáme po zelené turistické značce z Přípeře, ale mějte oči na stopkách - ve stráních je ukryto mnohem víc velmi zajímavých chodníčků, na které se dá odbočit.

Baronský chodník

Tento historický chodník objevil revírník z Lesní správy Bystřice pod Hostýnem a znalec místního terénu Martin Kratochvíl. Dochované úseky chodníku vedou atraktivními zalesněnými svahy Hostýnských vrchů v oblasti nad Chvalčovem, často velmi nepřístupným terénem.

Charakteristickými a velmi působivými prvky na této stezce jsou přechody přes potoky v hlubokých roklích. ČeMBA o.s. během léta 2009 připravila projekt pro jeho opravu a zpřístupnění, nyní probíhá jeho rekonstrukce.

Stezka Bílá Hora - Chrást

Fotoalbum této stezky u Plzně nám poslal Milan Toman. Jedná se o historickou turistickou stezku mezi plzeňskou Bílou Horou a Chrástem, po které vede žlutá trasa KČT.

Všimněte si, že stezka byla vybudována (zhruba před sto lety) ve velmi obtížně přístupném srázu nad řekou, přizpůsobuje se tvaru terénu a využívá přítomných kompozičních prvků. Zdá se, jako by v tom místě byla přirozeně odjakživa, ale není. Dokonalá díla často vypadají jednoduše a není vidět, jaké umění se za jejich vznikem skrývá.

Stezka okolo oppida Stradonice

O stezce pro dnešní den zatím nemáme žádné informace. Našli jsme ji náhodou docela nedávno při pěším výletu na oppidum Stradonice, ale okamžitě si nás získala.

Kdybyste se na ni chtěli podívat, vydejte se z Nižbora po červené naučné (velký kus cesty jde zároveň se žlutou trasou KČT). Naučná stezka pak odbočuje prudce nahoru na oppidum. Stoupejte roklí, a zhruba za polovinou nebo ve dvou třetinách úmorného stoupání budete křižovat úzkou vrstevnicovou stezku.

Pozor, mějte oči na stopkách, stezka není moc zřetelná a je zapadaná listím. My jsme se vydali doleva. Stezka pěkně obejde kopec a pak se rozdvojuje. Spodní pěkně zachovalá větev vede patrně někam zpátky k Nižboru, horní větev je téměř zarostlá, ale po pár desítkách metrů se napojí na další dobře zachovalou stezku. Kopec s oppidem, je, jak se zdá, stezkami docela prošpikovaný. Dal by se tam asi strávit celý den, my jsme si zatím prošli zřejmě jenom zlomek toho, co tam je.

Stezku očividně občas někdo používá. Přestože není udržovaná, je celkem v dobrém stavu, na většině míst by stačila jen drobná údržba. Zvažujeme, jestli by nestálo za to pokusit se vyjednat povolení k její údržbě.

Dejte nám určitě vědět, pokud se tam někdo vydá, jaké další větve stezek jste objevili. Moc bychom ocenili také nějaké pěkné fotografie.

Stezka Zábělá

Stezka v údolí Zábělé u Plzně (vede po ní zeleně značená trasa KČT a Naučná lesnická stezka) je typickým příkladem stezky stavěné koncem 19. století turisty. V její blízkosti dokonce bývala výletní restaurace a výletní zastávka vlaku.

Nenechte se zmýlit tím, že stezka vypadá jako obyčejná pěšina. To je jen kvůli léty zanedbané údržbě. Fotky jsou toho důkazem: všimněte si zídek i jasného zářezu stezky. Je to opravdu krásné, málo navštěvované místo v těsné blízkosti Plzně.

Neveselý příběh stezky u Ploučnice

Stezka u Ploučnice, kterou jsme představili v minulém fotoalbu, měla být v roce 2009 opravena podle zásad stavby a údržby přírodě blízkých stezek. Avšak zatímco jsme s ochranou přírody projednávali projekt rekonstrukce, dostali jsme zprávu, že se na části stezky u Františkova už pracuje.

Na místě jsme bohužel zjistili, že došlo jednak k nenávratnému poškození historického charakteru stezky, jednak k naprosto nevhodným technologickým postupům, a nebyl respektován projekt ani požadavky příslušných úřadů.

V dnešní fotogalerii se proto podívejme, jak by opravy stezek dopadnout neměly. A zároveň držme palce druhé, benešovské části stezky, kde byla zahájena rekonstrukce právě v těchto dnech.

Stezka podél Ploučnice

Stezka vedoucí po pravém břehu řeky Ploučnice mezi Benešovem a Františkovem byla s velkou pravděpodobností postavena (nebo upravena) začátkem 20. století jako rekreační stezka pro místní obyvatele. Přestože není dlouhodobě udržovaná a na některých místech je značně poškozená, dokládá dodnes vysokou úroveň tehdejších znalostí o stavbě udržitelných stezek, která je dnes pozapomenutá a nedoceněná. Jedná se o vrstevnicovou stezku, vystavěnou z čedičových kamenů.

Stezka měla být opravena během tohoto roku podle projektu zpracovaným ČeMBou, bohužel došlo k nemilé události, které se bude věnovat násedující fotoalbum. Teď se podívejme, jak stezka vypadala v předjaří 2009.

Morávkova stezka

Úzká vrstevnicová stezka nad údolím Soběšického potoka a Melatína. Tuto stezku nechal ve třicátých letech minulého století vystavět k loveckým a vycházkovým účelům Karel Morávek (1877 - 1934), správce a lesmistr velkostatku Schönburg-Hartenstein se sídlem v Brně - Králově Poli. Někdy po roce 1945 lesy obklopující Morávkovu stezku přešly pod správu ŠLP Křtiny a stezka byla v 70. letech minulého století použita k vybudování Naučné stezky lesnické s mnoha panely vysvětlujícími problematiku lesnictví. Bohužel neudržované panely podlehly zubu času a vandalům, takže nyní po stezce vede jen červená turistická značka KČT.

Stezka je dlouhodobě neudržovaná a z toho důvodu je neustále poškozována provozem, v posledních letech zejména rekreačními jezdci na koních, kteří strhávají vnější hranu stezky. Stezce tak akutně hrozí zničení. Zda se podaří vyjednat povolení k její opravě, je ještě ve hvězdách.

Prvním krokem projeveného zájmu o tuto velice cennou lokalitu je, že je v letošním roce na Mendelově lesnické a zemědělské univerzitě ve spolupráci s ČeMBou o.s. zpracovávána diplomová práce zabývající se rekonstrukcí Morávkovy stezky.